Datum, které tu zůstalo

Při odhrabání Čertíka na jeho původní výšku jsme u granátového skluzu vlevo objevili desku s datem 13. září 1950. Bunkr přitom pochází už z roku 1937. Co se tu o třináct let později odehrálo? Kdo datum zanechal a proč?

Odpověď zatím neznáme. Je to drobná stopa přímo z našeho bunkru, kterou chceme uchovat a postupně rozluštit. Máte k ní vzpomínku, starou fotografii nebo doloženou informaci? Budeme rádi, když se nám ozvete.

Proč právě tady?

Čertík byl součástí stavebního úseku 6 Mikulov v obranné linii jižní Moravy. Československo ve třicátých letech budovalo opevnění proti rostoucímu ohrožení nacistickým Německem. Jednotlivé bunkry měly společně chránit obrannou linii.

Při pohledu na střílny je dobře vidět princip lehkého opevnění: dvě hlavní zbraně mířily do stran, aby jejich palba navazovala na sousední objekty. Pevná čelní stěna naopak chránila osádku ze směru předpokládaného útoku. Čertík tedy nebyl osamělou pevností; smysl měl jako součást celku.

Prostějovská stopa v mikulovské krajině

Stavební úsek 6 Mikulov zadala armáda firmě Ing. Františka Hrbaty a Ing. Aloise Smékala z Prostějova. Za strohým označením 6/3107/A-120 tak stojí i konkrétní lidé a práce stavitelů. Katalog potvrzuje rok betonáže 1937, přesný den u Čertíka neuvádí.

Obrana, kterou změnil rok 1938

Po Mnichovské dohodě musela československá armáda odstoupené pohraničí i jeho opevnění opustit. Malá stavba u Sedlece nám dodnes připomíná úsilí věnované obraně republiky — a zlom, který její využití změnil.

Dnes se o Čertíka staráme jako rodina. Obnovou, návštěvami a Světly nad bunkry se snažíme jeho paměť předávat dál. Přečtěte si náš příběh →